Jan Fibich

Fiba_300x300

Jan Fibich: „Nápady u nás v koši nekončí“

Jan „Fíba“ Fibich – 43 let, ženatý, otec dvou dcer, od roku 2006 žije a pracuje jako učitel v Litoměřicích. Zkušenosti má i z neziskové sféře, dva roky pomáhal v Diakonii Terezín s rozjezdem projektu Klobouk. Koníčky: sport, plavba po Labi v roli průvodce mezi Roudnici , Litoměřicemi, Ústím, Děčínem, Drážďanami i vzdálenějšími německými městy na labském veletoku…

Co je Vám blízké, co chcete prosazovat a proč vlastně prostřednictvím sdružení ‚Severočeši Litoměřice‘?

Před přibližně 15 lety jsem byl ještě jako ‘mlaďas‘ v zastupitelstvu v obci Polepy, kde jsem i bydlel. No ale jak šel život a přibývaly starosti o rodinu, tak nebyl na ‚veřejné zapojení‘ čas. Teď když děti odrostly a člověk je s časem na tom líp, tak se taky dívá víc kolem sebe a chce věci nějak ovlivňovat. Prostě přispět svou ‚trochou do mlýna‘ k tomu, aby se život kolem nás rozvíjel a zlepšoval. Snažím se tedy zapojit i tímto směrem. Už přes rok dělám ve finančním výboru města. A oblastí, která je mi asi nejbližší, je sport a školství. Je to trochu logické, protože jsem učitel, tělocvikář. Očekával bych třeba větší podporu města směrem ke sportování škol, chtěl bych prosadit např. zvýšení příspěvku města na školní lyžařské výcviky, atd. No a proč prostřednictvím Severočechů? Protože tady mám spoustu kamarádů, se kterými si dobře rozumím, je to dobrá parta, která si, myslím, může v různých směrech činnosti mnoho udělat.

Líbí se mi, že jsme sdružením otevřeným, že to není nějaká výběrová organizace, a že vycházíme z námětů, nápadů a potřeb lidí ¨zezdola‘. V podstatě s nápady může přijít kdokoli. Pokud to není nesmysl, tak se to nehodí do koše. Diskutuje se o tom, probere se to veřejně a nakonec z toho může uzrát věc, která prospěje lidem i městu. Na současné společnosti se mi nelíbí, že se lidé do veřejného života lidi nechtějí zapojovat. Když je oslovíte, často říkají, že se jich to netýká a co že by právě oni mohli ovlivnit. To ale není pravda ! Už jenom otázka ‚volit‘ či‚nevolit‘ vás do dění zapojuje. A když se na všechno vykašlete, pak můžete nadávat tak akorát na sebe.“