Máša Hervertová

MasaHervertova

Marie Hervertová: „Své názory se nebojím říct a snažím se je i obhájit!“

Marie Hervertová -– 18 let, studentka Gymnázia J. Jungmanna v Litoměřicích, starostka Zastupitelstva mládeže Litoměřic. Koníčky, záliby: hudba ( i aktivně – kytara, baskytara, ukulele…), cestování po naší vlasti (hrady a zámky), ad. Vypomáhá ve dvou kavárnách – v Ploskovicích na zámku a v Litoměřicích v Jiráskových sadech. 

S Vámi jako s „dvojkou“ na kandidátce litoměřických Severočechů je šance, že v zastupitelstvu města může být vůbec poprvé zástupce mládeže a studentů…Cítíte se na to?

No, občas se setkávám s poznámkami, že jsem na to moc mladá. A taky že se moje ‚mladé názory‘ starším nelíbí. Ve smyslu – „co nám to ten ‚zelenáč‘ tady říká“. Já se ale své názory říct nebojím a snažím se je i obhájit. Což ovšem neznamená, že neberu argumenty druhých – pokud jsou logické a přesvědčí mě. Výhodu mám taky v tom, že rozumím svým vrstevníkům a čerpám od nich inspiraci, protože i oni mají kritický pohled na věc a řeknou přímo, co se jim nelíbí, co by se mělo zlepšit. Zároveň – jak pracuji sedm let v zastupitelstvu mládeže, vidím, že se pohled starších na nás postupně mění. Zpočátku nás ani město nebralo až tak vážně, ale postupem času, jak se nám dařilo prosadit některé věci, už máme své místo ve Fóru mladých a také větší respekt.

Jakožto „Pokratičáka mě bolí, když vidím, jak velký je problém s parkováním aut na sídlištích, v uličkách u paneláků. Snad by pomohl parkovací dům, nebo něco podobného, třeba u Krebsu… Ráda bych také, aby mladí měli nějaké místo, kde by se mohli scházet. Můžeme sice do Čajovny, ale tam se nás moc nevejde a nemůžeme tam moc hlučet. Když je nás víc, tak to samozřejmě potichu nejde. Mít prostě kde si povídat, schovat se před nepohodou, zahrát si nějaké hry, muzicírovat … nebýt na ulici. Jsem v takové skupině, jmenuje se stejně jako nástroj, na který hraju – „Ukulele“, a hrajeme po večerech v Labuti. Tak bychom se pak mohli scházet na jiném, vhodnějším místě a hrát pro radost i ostatním. Nelákají mě klasické politické strany. Mnozí lidé na ně nadávají, ale stejně pro ně hlasují. Možná kvůli některým jménům, možná i z jakési setrvačnosti. Severočeši, myslím, už mají tu sílu prosazovat dobré nápady. Líbí se mi na nich, že se dala dohromady skupina litoměřických nadšenců – řekla bych ‚ryzích bojovníků‘ s cílem zlepšit své město. Máme to tu krásné a tak je třeba ‚neusnout na vavřínech‘ a pokračovat dál. Určitě u toho chci být…

Kontaktní email: maruskahervertova@seznam.cz