LUKAS WÜNSCH: UŽ JSEM NEMĚL KOHO VOLIT

6 Říjen 2014
Kategorie: Naše názory
6 října 2014, Komentáře 0

LukasDo komunálních voleb zbývá jen měsíc. Jedním z hnutí, které kandiduje do zastupitelstva města Litoměřice, je sdružení Severočeši Litoměřice. Na kandidátní listině nabízí úplně nová jména, než na jaká jsme byli zvyklí. Přinášíme velký rozhovor s lídrem tohoto hnutí, soukromým pilotem, organizátorem letecké akce Memorial Air Show na letišti v Roudnici, instruktorem posádek dopravních letadel a hlavně občanem města Litoměřice panem Lukasem Wünschem.

Velice mne těší, že jste si konečně na náš rozhovor udělal čas. Byl to docela problém Vás „nahnat“…

To věřím. Ale podařilo se a teď jsem připraven na Vaše otázky.

To jsem ráda – kolik času na mě máte?

Budu odpovídat, dokud se budete ptát. Kolik otázek jste si připravila?

Asi dvacet, ale uvidíme.

Tak do toho …

Proč Severočeši a jak jste vznikli?

Jako volič jsem už prostě ani já sám neměl koho volit. A ten problém mělo více lidí. I moji kamarádi. Dlouho jsme přemýšleli, co s tím? Tradiční strany, které jsme volili, se vyčerpaly a my neviděli „světlo na konci tunelu“. Až přišel nápad založit nějaké hnutí pro místní nezávislé kandidáty. Domluvili jsme se o založení nezávislé základní organizace

Severočeši.cz tak, abychom si mohli dělat litoměřickou politiku a nabídnout alternativu nezávislým kandidátům. Jsme tu od roku 2011. Mimochodem v roce 2012 jsme byli osloveni zástupcem pana Babiše, zda bychom nezaložili základní organizaci ANO v Litoměřicích. Byli jsme již zadaní a tak ANO zakládali jiní lidé. Ale ten zájem o naše osoby mne potěšil.

Tedy: byla o vás tak trochu rvačka…

No, vlastně trochu ano.

Lítáte hodně po světě. Jsou problémy, které řešíme v Litoměřicích, tak moc odlišné?

Ty zásadní problémy jsou stejné. A navíc již jsou mnohé vyřešené. Ale pro příklady nemusíme chodit až za hranice státu. Stačí se rozhlédnout v Česku, někdy stačí do měst do pár kilometrů okolo.
To je zajímavé. Pokračujte…

Musím bohužel konstatovat, že máme jednu závažnou neřest: chtít si na všechno přijít sami a všechny chyby těch druhých si zopakovat sami včetně následků. Je to už 25 let – a to je jedna generace – kdy se tak trochu „plácáme“ a občas bloudíme. Máme prostě takovou vlastnost nenechat si do čehokoliv mluvit. Ono se to projevuje i napříč naší republikou, jak jsem již říkal. Co mají v jiném městě vyřešeno, tady v Litoměřicích nevíme a netušíme jak na to.

Jaký vzor bychom tedy podle Vás měli mít za příklad?

Třeba Švýcarsko. Je v Evropě, 50 minut letu od nás, stejně velké a se stejnou mentalitou obyvatel. Jsem zastánce přímé demokracie. To znamená přímý vliv voliče nejen na volení, ale i odvolání – a to prosím okamžité – svých volených zástupců. Žádné – až za čtyři roky. Ihned. K tomu patří i petice, referenda a občanské návrhy závazných norem – třeba městské vyhlášky. To jsou hlavní nosné plochy přímé demokracie. To je právě to, čím se vyznačuje Švýcarsko.

Nějaké konkrétní body, abychom měli představu?

Tak například Ústavní zákaz zadlužování. Vláda, která zadluží v jednom „účetním“ roce stát, byť o jediný frank musí (!!) ihned podat demisi a prezident ji musí (!!) ihned přijmout. Nebo parlament, který schválí nějakou nežádoucí normu, na základě všelidového veta okamžitě končí. Je toho více … A funguje jím to tam už 150 let.

Ale to je o věcech parlamentních, o zákonech, státních rozpočtech. To by asi v Litoměřicích nešlo…

Ale šlo. Rozpočet státní nebo obecní, žádný rozdíl. Zadlužíš ho a jdeš… Zákon nebo městská vyhláška také není rozdíl. Nebude se líbit obyvatelům města? Jdeš… Ono by to šlo.

Do prvků přímě demokracie patří i referenda. Ale ta jsou pro městskou kasu za jednak drahá a za druhé lidé na to nejsou zvyklí. Co s tímto?

Jedno referendum v Litoměřicích dle odhadů vyjde na 400.000 korun. To je jedno malé dětské hřiště. A to není málo peněz. Jedno referendum rovná se jedno dětské hřiště – nebo něco jiného do města. A to prosím ani nemusí být platné, protože se ho musí zúčastnit 35 procent voličů. No a když to porovnám s účastí do eurovoleb letos, která nedosáhla zdaleka ani natuto hodnotu, říkám rovnou, že je to hazard s penězi naší městské kasy a vyhozené peníze.

Chytnu Vás za slovo. Tím je slovo hazard. Co s ním? Některé strany si na tom postavily kampaň a chtějí jej v referendu zrušit. Jaký je Váš názor?

Tak hazard rozhodně není nic, co by mne, ani kolegy Severočechy v Litoměřicích těšilo. Jenomže těch věcí, co nás netěší a nedá se s tím na úrovni města nic dělat, je víc. Třeba alkohol a tabák patří do stejné kategorie problému. To ale musí řešit parlament a ne zastupitelstvo. Jenomže takto to nikdo neřekne. Ale zpět k tomu hazardu. Každý rok z něj mají Litoměřice příjem kolem 10-14 miliónů korun. A jsou to jedny z mála volných prostředků, které můžeme každý rok věnovat různým zájmovým uskupením, na koníčky, dětem na jejich sport a podobně. Ať nám ti aktivisté řeknou, kde na to vezmou? Znovu opakuji, já hazard ani nehraju a ani nepodporuju, ale když už jej zákon považuje za legální, a tím pádem z něj máme legální příjem, proč jej rušit. Navíc by to podle mne šlo velmi složitě…

Jedním z témat je i Zahrada Čech. Co s tím? Tedy lze-li ještě.

Já myslím, že lze. Je to totiž skvělá a známá obchodní značka. Když se mne kdokoliv zeptá, kde bydlím a já řeknu, že v Litoměřicích, ihned vyhrkne: Zahrada Čech! To znám! Máme výhodu, že nemusíme nic budovat na zelené louce. Máme tradici, máme výstaviště a víme, že jsme to uměli, a ti lidé, kteří to uměli, žijí stále mezi námi. Jako Severočeši.cz jsme o tom již řekli a napsali mnoho, takže jen krátce. Letošní ročník byl úspěšný. Byl jsem se tam sám podívat a hle – najednou to jde. Možná, že se tento podnik odrazil od dna. Jsem přesvědčen, že to nakonec půjde. A to je moc dobře. Nabídli jsme již pomocnou ruku a například dohadujeme možnost využití jedné z hal pro modely autíček na zimní závody. Jde nám prostě o to, aby Zahrada Čech fungovala dál.

Co nezaměstnanost. Lze ji nějak řešit v rámci města?

Ale samozřejmě. Pochopitelně, že nejvíce kroků může učinit vláda. Ale i obce a města mohou v součinnosti s Úřady práce podporovat a organizovat práci pro nezaměstnané. Ta nejdůležitější možnost, na kterou dokonce myslí zákony je, že služby a práce objednané městem od soukromých firem budou podmíněny účastí práce od nezaměstnaných. Prostě: kdo nezaměstná nezaměstnané v dodávce pro město, nebude mít šanci uspět ve výběru. Další možností je třeba najímání nezaměstnaných pro sezónní práce. Už jsem to někde zmiňoval, že například starosta Amsterdamu vyřešil práci pro nic nedělající a popíjející tím, že když napadl sníh ve městě, objel se svými úředníky město s „basami“ piv a hrably na sníh. Uzavřel s nimi dohodu, že jim dá X piv jako zálohu a hrablo do ruky. Večer pak si přijede pro hrablo a když bude ulice očištěna, dostane každý opět pár piv za práci. Zajímavý nápad.

Pojďme se podívat na tým Severočechů. Kde se ti lidé vzali? Odkud jsou a proč kandidují?

Tak ti lidé se „nevzali“. Oni tady žijí, většinou od narození. I oni jsou a byli voliči. I oni volili různé strany zleva doprava, ale poslední dobou si připadali, že nemají koho volit. Když jsme se tak o tomto problému bavili, došli jsme k závěru, že mnoho lidí umí jen a jen kritizovat, ale nikdo nechce jít město řídit a hlídat. Slovo dalo slovo a jdeme do toho společně.

Neméně významným tématem je i centru města. Máte nějaké návrhy, jak by se mělo změnit?

Tak za prvé, Litoměřice nejsou jen centrum!! Proč jste se mne nezeptala na dopravu na všech sídlištích? Proč neřešíme parkovací místa v každém z nich. Já vím, že pro někoho Litoměřice = náměstí. Ale Litoměřice nejsou jen to náměstí …

… ptám se, protože se na to každý ptá!

Každý? No, z mých přátel a známých bydlí na náměstí a v centru jen asi tři. Ostatní na sídlištích a mimo centrum! Já myslím, že bychom měli řešit hlavně jejich každodenní problémy s průjezdností kolem jejich domů a to, že každý večer, když přijedou z práce, nemají kde zaparkovat. K tomu samozřejmě i pořádek a čistotu, ne jen na tom náměstí.

No tak dobrá. Máte pravdu. Ale mě by to náměstí opravdu zajímalo – jestli máte nějaký nápad co s tím?

Udělal jsem si takový soukromý průzkum. Zjistil jsem, že na Mírovém náměstí stojí časně ráno asi 50 aut. Se začátkem pracovní doby úřadů se náměstí zaplní každý všední den na asi 600 – 650 aut. Ta tam stojí, řekněme do 17. hodiny. Pak se vytratí a přes noc tam je opět 50 aut. O víkendech je to přes noc o něco méně.

Co z toho plyne?

To, že místních, tedy rezidentů, je asi 50 aut plus mínus a obchodníků, kteří si zde připraví firemní auto na ráno ve všední den, je asi 10 opět plus mínus. Tedy každý den parkuje na tomto historickém parkovišti asi 600 aut nerezidentů. Odhadl bych, že minimálně polovina zde parkuje od otevírací doby do zavírací. Dnes zrovna jsem se bavil s jedním turistou a ptal se ho na dojmy z centra města. Nepřekvapím, když kritizoval množství aut na tak krásném náměstí a ptal se, proč nám to nevadí?

Co jste mu řekl? Že jsme si zvykli…

Ale zkuste navštívit jiná česká města. Copak nám to nepřijde hrůzostrašné?

Pro koho jsou centra měst? Pro rodiče s dětmi, o které nemusí mít strach, že je převálcuje 5 aut každou minutu, pro pouliční umělce, teenagery na „prkýnkách s kolečky“ a staré lidi, pro kočárky, koloběžky a k tomu květiny, stánky se zmrzlinou… Nebo jako velké 700 let staré parkoviště pro 650 aut denně.

A řešení?

Ideální by bylo podzemní parkoviště. Všichni do země, nikdo venku. Takových historickým měst je v Evropě spousta. Třeba naposledy jsem to viděl v Italském Bolzanu. Také tam měli podzemní chodby, ale i s tím si poradili. A centra takových měst žijí až do nočních hodin. Podívejme se na naše. Úderem 18. hodiny jsou i v létě všichni pryč, všude zavřeno, turista aby se bál.

Na podzemní parkoviště neseženete peníze!

Asi ne, ale když je seženou Italové, tak proč ne my? Ale jsem realista. Do podzemí asi až za hodně let. Tak tu dopravu alespoň začít omezovat. Za prvé zrušit jednoduchou průjezdnost náměstí. Mnoho aut tudy jen tranzituje ve směru Lidická – náměstí – Mostecká a na most. Dále omezit možnost dlouhodobého stání. Jak jsem odhadl, 300 aut si z náměstí dělá dlouhodobé parkoviště. Oba problémy lze řešit různě. Já vidím jako nástroj omezení – „závoru“ na vstupu a výjezdu z náměstí. „Závora“ se otevře, řidič si vytáhne parkovací lístek a má, řekněme půl hodinu zadarmo (nebo víc, nebo míň). Když přetáhne, zaplatí ještě málo, ale když přetáhne více, bude to pro něj „ranec“, který se již nevyplatí.

Takže budou jezdit po půlhodině dokola…

Ale nebudou. Ty systémy mají kameru na registrační značku. Můj cíl je mít na náměstí za 4 roky maximálně 200-250 parkovacích míst v její severní části (to je ta u Corsa), protože tam je nejvíce obchodů, kam je autem dojezd nutný. A dolní část u radnice by byla jako pěší zóna plná zeleně. Vyzkoušet se to dá třeba při jednorázové akci www.zazitmestojinak.cz, kdy v Praze uzavřou ulice, kde se běžně jezdí udělají v ulicích pestrý program. Naposledy jsem to zažil v Budapešti a v Paříži. Není důvod, proč to nezkusit na víkend u nás, ne?

To je parkování, co dál?

Na prvním místě je třeba podporovat jízdní kola jako dopravní prostředky. Nemluvím teď o cyklostezkách, ale kolo jako vozidlo. Například skoro všechny zákazy vjezdu a jednosměrky by mohly být zprovozněny oboustranně pro jízdní kola. Není to nic nového. Všude v Evropě to již funguje, ba dokonce Český zákon na tuto dodatkovou cedulku již několik let pamatuje. Všude, kde toto bylo zavedeno, jsem nic o žádném zvýšení počtu mrtvých v těchto městech neslyšel. S tím je i spojená možnost si vůbec někde odložit kolo do stojanu. Vezměte si kolo a objeďte město. Vyjma asi 20 míst pro kola (na rozdíl od 650 pro auta) na náměstí další nenajdete. Další věc je „optimalizace“ obousměrných komunikací na jednosměrné tam, kde již dnes fakticky jednosměrná je.

A co městská policie? Funguje podle Vás dobře?

Strážníci se ve své práci snaží a práci dělají dobře. Jiná věc je nastavení priorit. Bohužel se soustředí na to, co může dělat Policie ČR. A nezbývá čas na věci, které se neřeší. Nejlepší způsob, jak zlepšit vedení městské policie, je spolehnout se přímo na zkušené strážníky, kteří nejlépe ví, jak plnit zadání radnice a požadavky občanů města. Já jich pár znám a jsou to prima hoši.

Další otázkou, která zajímá širokou veřejnost, je rozpočet města.

Z dlouhodobého pohledu nesmí být schodkový. To znamená, že vyděláme-li, či zbudou nám nějaké volné finance z minulých let – a to je třeba přísně evidovat a sledovat – může být následný rozpočet deficitní. V rodině také dva roky šetříte a třetí rok peníze utratíte třeba za novou střechu.

To znamená, že by ale lidé měli do rozpočtu více vidět…

Ano. Chceme rozklikávací rozpočet. A to nejen pro město, ale i pro organizace, kde má město alespoň poloviční podíl. Skvělá myšlenka. Stačí klik na položku na internetu a víte o veškerých tocích z obecní, ale i do obecní kasy. Město každým rokem ze svého rozpočtu dotuje různé sportovní organizace a kluby. Někdo dostává opravdu hodně, jiný málo. Nepřijde mi to fér.

Jak budete řešit toto?

Vím, na co narážíte. Hokej. Ano, letos k němu radnice byla opravdu štědrá. Ale proč ne, když zbyde i na druhé. To ovšem nezbylo. A to je ten kámen úrazu. Ať budeme počítat jakoukoliv metodou, vždy nám vyjde, že někomu se prostě „nadržuje“. Severočeši jsou pro jednoznačně průhledné rozdělení takových zdrojů rovnoměrně mezi všechny žadatele.

Komunální volby se blíží. S kým případně sestavíte koalici a s kým ne?

Naposledy zmíním Švýcarsko: Ústava nařizuje, aby vždy vládlo pět nejsilnějších stran, neboť tyto strany zastupují většinu švýcarského národa. Dobré ne?! Tam se takové otázky ani nedávají… My respektujeme, že každý zastupitel zastupuje nějaké voliče z města. Proto jsme připraveni sestavit koalici s každým rozumným zastupitelem, který má podobný pohled na město jako my. Bohužel jsem v poslední době narazil i na pár – no, řekněme nerozumných, se kterými to asi nepůjde. Každopádně si nepřejeme povolební válku. Pak se neřídí, ale válčí. Severočeši nejsou válečníci. Leda za dobrou věc!

A poslední otázka… Představme si, že vyhrajete volby a máte tedy možnost obsadit místo starosty v Litoměřicích. Vy jako jednička se jím můžete stát. Nezlobte se, ale ve státní správě jste nepracoval, zkušenosti s funkcí zastupitele ani místostarosty nemáte. Nebyla by to od Vás tak trochu drzost?

Ne, nebyla. Starostou se člověk nenarodí a zkušeností jsem během života pár nasbíral. Vyhrajeme-li volby a budeme- li mít možnost zaujmout místo starosty, navrhneme klidně stávajícího starostu. To hned ze dvou zásadních důvodů. Tím prvním je, že pro město za 12 let udělal opravdu hodně. Tím se dostáváme k druhému důvodu. Během oněch několika měsíců by mohl v klidu předat zkušenosti a agendu jeho nástupci, ať již jím budu já, či nějaký jiný kolega.

To by byla docela kuriozita, ne?

Říkejte tomu třeba kuriozita. My tomu říkáme: lidské a správné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

© 2014 Severočeši-Litoměřice.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořila společnost LEAL.CZ s.r.o.