Josef Kalina: „Učit se od zkušenějších či úspěšnějších není žádná ostuda“
Josef Kalina – 40 let, řezník-uzenář, podniká v Litoměřicích. Ženatý, tři děti. Rodinná firma patří k prvním, které ve městě vznikly po listopadu 89. Člen Hospodářské komory Litoměřice a svazu řezníků. Koníčky: kolo, hokej.
„Podnikám už skoro dvacet let, začínal jsem s otcem, který firmu zakládal, tak bych i v komunální politice rád využil nabytých zkušeností. Správný duch podnikání, jednání, vyjednávací schopnosti – to jsou myslím rysy společné pro obě sféry. A právě tyhle poznatky chci sdružení nabídnout. Není to o tom rozhádat se s lidmi, i při podnikání musí člověk vycházet s partnery, dohodnout se a dokázat jeden druhému vyhovět tak, aby to bylo dobré pro všechny. Teprve potom z toho něco kloudného vzniknout.
Z podnikání vím, že když chcete být úspěšný, musíte rychle a včas reagovat. Viděno tímto pohledem si myslím, že by město mohlo být flexibilnější, aby rychleji dokázalo odstraňovat nedostatky. Třeba když se rozbijou semafory, nebo kvůli nějakým úpravám se uzavře některá z ulic, kupř. Palackého…Tak aby byli lidé včas a rychle informováni, aby v předstihu věděli, proč a na jak dlouho.“
Je několik stran, kde by podnikatel jako vy mohl uplatnit své poznatky a zkušenosti. Proč jste zůstal u litoměřických Severočechů?
„Dal jsem na výzvu Jana Dostala, který mě oslovil a u kterého se mi líbí právě umění jednat s lidmi. Vlastně dal dohromady zdánlivě nesourodou partu lidí různého zaměření, věku, profesí a přesvědčil je, aby své schopnosti dali ve prospěch společné věci – udělat něco pro své město, aby bylo lepší, hezčí, dobře a ještě lépe fungující, ať už pro obyvatele nebo i turisty a návštěvníky. Mluvit s lidmi, sbírat názory, náměty, nápady a dávat je jakseříká ‚do placu‘. Sice existuje v režii města tzv. Desatero problémů Litoměřic, ale podle mě to není úplně objektivní, širší pohled. Dělá se pak na námětech několika lidí, kteří tam přijdou a o věc se zajímají. Ostatní se ostýchají přijít. Kdyby to bylo někde na sídlišti, výsledek by byl podle mě přinejmenším dost jiný.
V komunální politice je jedno z jaké strany či hnutí kdo je, ať si o nich myslíme cokoli. V majetkové komisi máme za člena komunistu a nikdo ho nesnižuje jeho názor. Stejně tak i z ostatních stran. Jsme rovnocenní partneři. A tak by to asi mělo být na všech úrovních, jinak se těžko hneme z místa. Samozřejmě, v menším městě či regionu je to přece jen jednodušší, tady se lidé znají. Cenné také je, že jsou tam jedinci, kteří mají zkušenosti už z 90.let a znají historii a problematiku, třeba pokud jde o prodeje. Vědí, jak to tehdy bylo, za jakých okolností a pohnutek tehdy zastupitelé jednali. I v podnikání se pořád musím něčemu učit. Přebírat to dobré od zkušenějších a úspěšnějších není žádná ostuda. A tak by to mělo chodit i v politice.“
Kontaktní email: fesojanilak@gmail.com